Herní scéna v Evropě zažívá zajímavé drama. Na jedné straně miliony hráčů, kteří říkají dost – Stop Killing Games, tedy Přestaňte zabíjet hry – a bojují za právo vlastnit a uchovat digitální hry, které si koupili. Na druhé straně vydavatelé, zastoupení skupinou Video Games Europe, kteří tvrdí, že požadavky hráčů „omezují svobodu vývoje“ a jsou prostě nepraktické.
Co se vlastně děje?
Konec hry, i když ji vlastníš?
Představ si, že si koupíš hru na konzoli nebo PC – třeba nějaký online akční titul. Hraješ, bavíš se. Jenže za pár let vydavatel vypne servery. A konec. Hra nejde spustit, už si ji nikdy nezahraješ.
Tohle je realita, na kterou hráči čím dál častěji narážejí. Hry jako The Crew, Battleborn nebo dokonce některé ročníky NBA 2K přestaly být kompletně hratelné, přestože si je lidé koupili jako „plnohodnotný produkt“.
Stop Killing Games je evropská iniciativa, která chce zákony přinutit vydavatele, aby hry nezabíjeli, když už je prodali. Tvrdí, že takové vypínání je plánované zastarávání, které je nejen nefér, ale brání i uchování herní historie.
Protiútok: Vydavatelé říkají „ne“
Jenže vydavatelé (zastoupení Video Games Europe) se ohradili. Tvrdí, že:
- Udržovat servery není levné
- Spousta her je navržena od začátku jako čistě online zážitek
- Soukromé servery nejsou řešení – jsou nezabezpečené a mohou porušovat autorská práva
- Tato iniciativa by vývojářům „vzala volnost“ – donutila by je dělat věci, na které nemají kapacity
Zní to jako rozumné argumenty… dokud si neuvědomíte, že hráč, který dal 60, 70 nebo dokonce 80 eur za hru, vlastně vůbec nevlastní nic trvalého. Jen „přístup k obsahu“. A ten může kdykoli zmizet.
Kdo rozhoduje o tom, co hráč vlastní?
Jedno velké téma, které tahle debata otevírá, je: Co vlastně kupuješ, když si koupíš hru?
Vydavatelé tvrdí, že kupuješ jen licenci k používání, ne samotnou hru. Ale z pohledu běžného hráče je to k smíchu. Koupil jsem si disk. Zaplatil jsem. Hraju. To je moje. Ne?
Evropská legislativa to zatím moc neřeší, ale pokud se Stop Killing Games přehoupne přes všechny byrokratické překážky, může donutit EU, aby se tím začala vážně zabývat.
Hrozí velké změny pro celý průmysl?
Pokud se vydavatelé budou muset řídit novými pravidly, mohlo by to znamenat:
- Více her bude mít offline režim
- Hry budou muset fungovat i bez serverů
- Herní firmy budou muset lépe plánovat ukončení podpory
Pro malé vývojáře to může být komplikace. Pro velké firmy jako Ubisoft, EA nebo Microsoft ale jde hlavně o změnu přístupu.
Závěr? Hráči se probouzejí. A možná to herní průmysl trochu bolí
Herní vydavatelé jsou zvyklí, že si pravidla určují sami. Ale dnes se jim do toho snaží mluvit samotní hráči. A to nejen na fórech, ale i na politické úrovni. Stop Killing Games už překročilo milion podpisů, což je pro Evropskou unii důvod, aby se iniciativou reálně zabývala. Do 31. července 2025 můžeš podepsat i ty.
Ať už se člověk postaví na stranu hráčů nebo vydavatelů, je jasné jedno: digitální hry už nejsou jen zábava – jsou i otázka vlastnictví, svobody a kultury.
